Tento obraz zachycuje sluncem zalomený strom, který majestátně stojí uprostřed hustého lesa. Umělec používá jemné, přesto živé tahy štětcem, kombinující teplé zlatavé žluté s hlubokými hnědými a tlumenými zelenými tóny, což evokuje klidnou intimitu pozdního podzimního odpoledne. Světlo prosvítá skrz větve, vrhá složité stíny a zdůrazňuje drsnou strukturu kůry, přitahující pozornost k živému kmeni jako ústřednímu bodu.

Kompozice vyvažuje pevnou přítomnost stromu s měkčím, téměř mlhavým pozadím keřů a vzdálených stromů, které se zdají rozplývat v lehké mlze. Hra světla a stínu vytváří jemný rytmus, který zve ke kontemplaci. Dílo představuje impresionistický přístup k přírodě — intimní, atmosférický a živý, zachycující nejen scénu, ale emoci a okamžik zastavený v čase.