Toto dílo mistrovsky zachycuje klidnou podstatu venkovského života a představuje scénu plnou doškových střech ukotvených v jemné krajině. Umírněná barevná paleta, složená převážně z přírodních tónů hnědé a jemné zelené, dodává dílu pocit tepla a blízkosti. Stromy, zbavené listí, se elegantně proplétají se strukturami, čímž vytvářejí téměř duchovný obrys na jemném okrovém pozadí, které obklopuje celou scénu. Křivky jsou ostré, ale měkké, přičemž každý tah štětce vypráví příběh tišších srdcí a jednoduchosti; téměř můžete slyšet tichá šeptání venkovského prostoru, která se odrážejí ve vzduchu.

Když se do tohoto díla ponoříte, dostáváte se do nostalgie. Přenáší vás do doby, kdy život plynul pomaleji, vtělený malebným kouzlem těchto skromných doškových domů. Van Goghova technika - odvážná a expresivní - kontrastuje jemné detaily přírody s pevným trváním těchto skromných obydlí. Kompozice zve diváka na dialog s krajinou, jako byste kráčeli po cestě, která vás přivádí blíže k srdci venkova, cítíc jak spojení se zemí, tak hluboký pocit klidu.