Tato výrazná krajina zachycuje tichý okamžik na pláži u Honfleur, kde se vzory písku a vody jemně prolínají. Kompozice je charakterizována širokou perspektivou, která vede pozornost diváka přes paralelní, téměř sochařské drážky v písku k poklidnému horizontu. Tlumená paleta měkkých šedých a bledě žlutých tónů navozuje atmosféru oblačného nebo soumrakového dne a celou scénu naplňuje meditativním klidem. Na levé straně je osamělá věž nebo komín, který představuje architektonický kotvicí bod vůči organickým tvarům pobřeží a vzdáleným tenkým jeřábům na horizontu.