Toto umělecké dílo zachycuje moment dětské radosti v bujné náruči přírody. Chlapec, oblečený do živě červené košile a širokého klobouku, sedí na silné větvi stromu, jeho tvář je plná neplechy a úžasu. Nalevo sedí skupina dětí na opotřebovaném kamenném zdi, jejich pozornost je upřená na kamaráda v závětří, který vtěluje ducha hravého společenství. Umělec mistrovsky využívá barvy; červené a zelené se vyjímají na pozadí jemných odstínů, čímž vytváří živé, ale harmonické prostředí. Slunce proniká listovím a vrhá skvrnité světlo, které posiluje celkovou teplou atmosféru scény.

Kompozice vede pohled diváka od energického chlapce k jeho přátelům, čímž vytváří přirozený tok, který nás zve, abychom se na chvíli zastavili na tomto idylickém okamžiku. Carl Larsson dovedně používá akvarelové techniky, které umožňují barvám organicky splývat a vytvářet pocit lehkosti a života. Tento kus má hluboký nostalgický ohlas, připomínající bezstarostné dny strávené venku. V kontextu 19. století ve Švédsku odráží Larssonovo dílo rostoucí uznání dětské nevinnosti a touhu zachovat tyto pomíjivé okamžiky v pozadí rychlých změn ve společnosti, čímž zvyšuje jeho umělecký význam.