Umění zachycuje křehký okamžik dětské nevinnosti a zobrazuje malé dítě sedící na dřevěné podlaze, zcela ponořené do hry. Jasné blond vlasy a jemné rysy dítěte jsou zvýrazněny svítivou pastelovou paletou, která scéně dodává teplo a pohodlí. Obléknuté do delikátní kostkované šaty, dítě se obrací k divákovi, s jemným výrazem, který se zdá vyjadřovat směs zvědavosti a spokojenosti. Kolem dítěte je pokoj zdobený jemnými tóny, což vytváří klidnou atmosféru, kterou dále obohacuje textura podlahy a koberce pod ním.

Kompozice chytře využívá prostor; dítě je umístěno mírně mimo střed, což přirozeně přitahuje pohled na něj, zatímco také umožňuje pohled na okolní prostředí — jednoduchou dřevěnou židli a zeď. Použití světla a stínů vytváří hloubku, posiluje pocit útulného domácího prostředí. Měkký teplý zář vyzařuje z okolní oblasti, což naznačuje pohodlí domova. Tato scéna rezonuje s emocionální podstatou dětství, vyvolává nostalgii a připomíná divákovi jednoduchá potěšení mládí. Historicky takové vyobrazení odráží zaměření devatenáctého století na rodinný život a domov, zejména v kontextu skandinávského umění, což zdůrazňuje každodenní krásy obklopující děti. Dovednost umělce s malířským štětcem dodává scéně živost, oživuje dětský hravý duch a přitom si zachovává pocit intimity.