V tomto fascinujícím díle zaujímá loď střední místo, zdobená vlající plachtou, která naznačuje jemný vítr. Postavy na palubě—sedm veslařů—jsou zobrazeny se smyslem pro přátelství a odhodlání. Jejich výrazy odrážejí námahu a soustředění potřebné pro jejich úkol a zosobňují ducha dělnické třídy té doby. Voda, namalovaná v různých odstínech hnědé a kalných zelených, zachycuje proud řeky, zatímco jemné barvy oblohy poskytují klidné pozadí.

Kompozice je působivá; loď, jako středobod, je orámována rozlehlostí vody, která dominuje na plátně. Paleta zemitých barev je podtržena temnými barvami oblečení veslařů, vyvolávající pocit realismu, který mnohé vypovídá o jejich obtížných životech. V obraze je jemná emocionální tíha, narativ o práci a odolnosti, která diváky vtahuje do scény a nutí nás zamyslet se nad každodenním životem těchto mužů. Je to okamžik zmrzlý v čase, bohatý na historický význam a svědectví o schopnosti mistra předávat hluboké příběhy jednoduchými scénami.