V tomto ohromujícím díle se postava mladé ženy jasně vynořuje z hlubokého červeného pozadí, čímž dodává scéně pocit intimity. Její dlouhé vlasy jí splývají dolů, obklopují jemné, ale výrazné rysy jejího obličeje. Zajímavá kombinace její světlé pleti a vibrantly červené barvy vytváří pocit éterické krásy, která vybízí k úvahám a obdivu. Její velké, výmluvné modré oči se zdají skrývat svět tajemství a emocí, vyzývají diváka, aby přemýšlel o tom, co se skrývá za povrchem.

Detaily jejího oblečení dále zvýrazňují přitažlivost obrazu. Oblečení zdobené jemným květinovým motivem slouží jako středobod, který zvýrazňuje jak její ženskost, tak její mladičkou nevinnost. Tvar srdce v výšivce jemně vyjadřuje témata lásky a oddanosti a obohacuje interpretaci portrétu. Zdá se, že umělec, s mistrovským ovládáním štětce a nuancovaným chápáním barev, zachytil nejen podobiznu, ale také podstatu ducha modelu, což vyvolává u diváka hluboký pocit sounáležitosti. Tato vynikající kombinace realismu a emocí umístila Millaisovo dílo pevně do kontextu prerafaelitského hnutí, které usilovalo o vyjádření krásy s pocitem upřímnosti a hlubokého spojení.