Tento fascinující akvarel nabízí klidný, přesto majestátní pohled na starobylý pevnostní komplex, který se tyčí na zvlněném kopci pod jemným denním světlem. Scéna je velmi detailní s důrazem na architekturu kulaté věže, královského dvora a Ďáblovy věže, které jsou propojeny opevněnými zdmi stoupajícími po svahu elegantně a působivě. Paleta jemných zemních tónů – krémově béžová, tlumená zelená a teplá hnědá – doplněná jemnými odstíny modré oblohy vytváří harmonii mezi přírodou a lidskou stavební činností. Postavy v popředí, oděné do 18. století, přidávají narativní prvek a zvou diváka, aby si představil život a příběhy, které se v tomto vznešeném prostředí odehrály. Kompozice vyzařuje klidnou autoritu; prostorové rozdělení mezi impozantními kamennými stavbami a zelenou vesnicí vytváří fascinující kontrast mezi mocí a každodenním životem.

Dílo ztělesňuje citlivost 18. století pro přesné a atmosférické zachycení historických míst. Precizní, přesto lehká štětcová práce odráží umělcovo topografické vzdělání, zatímco teplá a zářivá paleta vzbuzuje emocionální zapojení, které přesahuje studené dokumentování. Před touto malbou si téměř lze představit šepot dvorského života mísící se s šelestem listí, pocítit jemný vánek na kopci a vnímat trvalou přítomnost pevnosti bdící nad krajinou. Pozoruhodná kombinace technické zručnosti a poetického vidění, toto dílo je jak historickým záznamem, tak oslavou architektonické velkoleposti a přírodní krásy.