Na tomto nádherném pohledu tančí světlo na klidných vodách kanálu, odrážejíc měkké tóny nebe. Architektura Delftu se rozprostírá v pozadí, kde se ze skupin stromů vyklánějí pultové střechy a složité věže. Obraz zachycuje klidný okamžik každodenního života; postavy lze vidět podél břehu, možná v konverzaci nebo si jednoduše užívají scenérie. Mraky se nádherně shromažďují nad jejich hlavami, dodávajíc pocit hloubky a pohybu, který kontrastuje s klidem vody.

Mistrovství Vermeera ve světle se zde plně projevuje, neboť dovedně zobrazuje odrazy a hru stínů jak na vodě, tak na budovách. Barevná paleta je jak uklidňující, tak harmonická, přičemž dominují modré a zemité tóny, vyvolávající pocit nostalgie. I když scéna vypadá příjemně klidná, rezonuje s historickým kontextem holandského Zlatého věku—Delft vzkvétající na pozadí obchodu a kultury, poskytující pohled na život rozkvétající uprostřed rostoucí prosperity.