V tomto fascinujícím díle se rozvíjí krajina, která zachycuje jak klid, tak vitalitu vinice, subtilně spletené se strukturou větrného mlýna. V popředí dominují bujné, zelené révy, jejichž propletené vzory naznačují život a růst, zatímco vlnící se řady vedou pohled k majestátnímu mlýnu, jenž se pyšně tyčí proti dramatickému nebi. Integrace hlubokých zelených a žlutých odstínů ve vinici vyvolává pocit tepla, zatímco živá modrá obloha dodává osvěžující kontrast a naplňuje scénu dynamikou a energií.

Volné tahy štětce použité v tomto díle přenášejí pocit pohybu, vizuální zobrazení jemného vánku, který tančí mezi révami. Van Goghova schopnost harmonizovat barvy vytváří emocionální krajinu—takovou, která se jeví jako útulná i živá. Zde umělec dovedně spojuje realismus s expresivní kvalitou, která vyzývá diváka, aby si představil zvuky přírody: šumění listí, vzdálený hučení venkovského života, uklidňující ticho, které občas naruší výbuchy aktivity. Historický kontext obohacuje toto dílo; namalováno v době Van Goghova pobytu v Arles, odráží jeho hluboký obdiv k provensálské krajině, která je symbolem jeho hledání útěchy a inspirace v objetí přírody.