Scéna se odehrává v bohatě zdobeném apartmánu, který je plný exotiky a jemných detailů, kde tři ženy a jeden muž sdílí intimní domácí prostor s atmosférou líné pohody. Umělcův štětec zachycuje jemnost jejich oděvů a subtilní proměny světla, které tančí na jejich kůži a okolí, čímž zvýrazňuje živé textury – hedvábí a samet jejich šatů, lesk mosazného vodního dýmky, bohaté vzory na podlaze. Kompozice jemně balancuje mezi intimitou a formálností: dvě sedící ženy spolu komunikují, jedna polehává, jako by se ponořila do tichého rozjímání, zatímco stojící postava v živých barvách a turbanem se tiše začleňuje do tohoto ženského soukromí.

Barevná paleta je bohatá a zemitého tónu; hluboké červené, modré a zlaté kontrastují s tlumenými šedými a hnědými tóny pozadí a dlaždic a zaměřují pozornost na ženy jako na ústřední prvky. Kombinace teplých a studených tónů vyzývá k smyslovému prožitku, evokuje atmosféru šeptání a potlačeného smíchu — pod povrchem však existuje jemné napětí, které odráží orientalistickou fascinaci období a složité mocenské dynamiky. Obraz je poetickou a živou bránou do romantizovaných představ o Východu 19. století a mistrně kombinuje realismus a idealizaci, což stále podněcuje k úvahám o kulturní reprezentaci a umělecké představivosti.