Scéna se otevírá syrovou energií moře, obrazem námořního života. Robustní rybářská loď, bičovaná vlnami, se nebezpečně vrací do přístavu. Umělec mistrně zachycuje rozbouřenou vodu; každý hřeben vlny, svědectví o neúprosné síle oceánu. Obloha nad ním je dramatické plátno vířících se mraků, jejichž tvary se odrážejí v pohybu dole.

Malý člun, v němž se nachází osamělá postava, se plaví po rozbouřených vodách. Postavy na molu, skupina očekávajících pozorovatelů, přidávají do scény vrstvu lidského dramatu. Kompozice je krásně vyvážená. Téměř slyším skřípění dřeva, výkřiky námořníků a křik racků. Je to momentka okamžiku, nabitého očekáváním a nadčasovým bojem mezi člověkem a přírodou.