V tomto půvabném zobrazení každodenní ulice umělec zachycuje okamžik klidného života v malebné francouzské vesnici. Scéna je plná půvabných budov v jemných odstínech, které si navzájem přitakávají, jejich architektonické detaily jsou zjemněny rychlými, výraznými tahy štětcem. Nebe nad hlavou je jasné a vzdušné, namalované v jasně modrých a bílých tónech, což dodává pocit prostornosti, který zve diváka, aby se procházel tímto scénářem. Dvě ženy a dítě se pomalu procházejí po silnici, jejich siluety dodávají lidský prvek této malebné scéně. Monetovo použití světla a tvaru dává ulici život, vnáší do ní pocit tepla a komunity—není to jen pohled, ale pohled na rytmus každodenního života.

Kompozice navádí oko diváka, aby sledovalo jemné křivky ulice, která vede k vzdáleným budovám, jež mizí v pozadí. Je to, jako by zde čas stál; tiché ulice slibují příběhy, které čekají na objevení. Monetův charakteristický styl štětcování, charakterizovaný volným a plynulým použitím, vytváří dynamickou texturu, která rezonuje se živostí okamžiku. Farbovací paleta, skládající se ze světle žluté, modré a příležitostného ostře zeleného, evokuje lehkost, která se cítí svěží a povzbudivě. Tento kus představuje umělcovu odchylku od tradičního realismu, když místo toho přijímá prchavé dojmy světla a atmosféry, které definují jeho pozdnější práce—vybízí nás nejen k tomu, abychom viděli, ale také k tomu, abychom cítili podstatu ulice a jejího okolí.