V této okouzlující scéně sedí žena elegantně na zelené trávě, v jedné ruce s deštníkem, chránící se před hravou teplotou slunce. Oblečená v plynoucí bílé šaty, které tančí ve měkkých tazích krémově bílé a umírněné šedé, její postava zachycuje okamžik klidného odpočinku. Jemná barva jejího deštníku, jemně růžová, krásně kontrastuje se zelenými odstíny, které ji obklopují, vyvolávající pocit klidu a integrované přítomnosti v přírodě. Za ní se dítě, sotva viditelné, kolébá nejistě — možná ztracené v sladkém snu.

Kompozice je mistrovsky provedena jemným štětcovým stylem, což vytváří éterickou kvalitu, která vdechuje život do scény. Jako by žena byla jak na odpočinku, tak součástí přírodního světa, kde každý tah štětce přenáší pomíjivou podstatu radostné letní odpoledne. Emoční dopad díla je hluboký; šepoty o nevinnosti a rodinných vazbách představující okamžik z jednoduššího času.