Scéna se rozvíjí s jemnou intimností, klidný okamžik zachycený v srdci zeleninové zahrady. Umělec mistrně používá holé větve stromů k zarámování kompozice a vytváří tak přirozený oblouk, který přitahuje pohled dovnitř. Skrze toto objetí stromů zahlédneme prostor zalitý sluncem, mozaiku obdělávané půdy, kde se daří zelí a dalším plodinám. Osamělá postava, možná farmář, stojí uprostřed zeleně, svědectví harmonie mezi člověkem a přírodou. Tahy štětce tančí po plátně, symfonie světla a stínu, která vdechuje scéně život; barvy jsou tlumené, ale živé, evokující pocit tepla a klidu.