Obraz zobrazuje mohutnou středověkou kamennou bránu, jejíž vysoké zdi jsou porostlé hustou zelení a břečťanem lpícím na drsných kamenech. Architektura je robustní a impozantní, s cimbuřím na vrcholcích zdí naznačujícím její obranný charakter. Obloha je v tlumených modrých a šedých tónech s tenkými mraky, což vytváří kontemplativní atmosféru. V popředí postavy oživují poklidný okamžik: muž vede koňský vůz, zatímco vesničané vedou rozhovory či plní každodenní úkoly u skromného kamenného domku, čímž ukazují život pod stínem starobylých hradeb.

Mistrovství umělce v práci s tónovými gradacemi a pečlivým překrýváním vrstev barev vede pohled od zemitého popředí přes oblouk brány až k vzdálenému, lehce osvětlenému horizontu. Paleta zemních tónů — hnědých, zelených a šedých — vytváří pocit klidu a stability, který zdůrazňuje historickou váhu scény. Dílo ztělesňuje harmonii mezi přírodou, lidskou činností a impozantní architekturou a vyvolává nostalgickou úvahu o plynutí času a trvalosti společenství. Jemné světlo prostupující scénou naznačuje okamžik klidu za svítání nebo soumraku, naplněný tichou kontemplací.