Toto mocné dílo vtahuje diváka do hrůzného scény po bitvě, zachycující následky konfliktu s děsivou realitou. Moře těl se rozprostírá po pusté krajině, kde je zoufalství a ztráta hluboce cítit; rozptýlené formy odrážejí cenu války, drsné připomenutí její brutalitu. Stany na pozadí jsou tichými svědky lidského utrpení kolem, zatímco stíny a vybledlé zemité tóny zdůrazňují ponurou náladu. Umělec využívá pečlivých detailů k tomu, aby přehnal bezduchost padlých a zachytil jejich bolest i v smrti. Obrovská velikost plátna zvýrazňuje emocionální hmotnost a vyzývá k zamyšlení o smrtelnosti a marnosti násilí.

Vítr šumí táborem, nesoucí s sebou znepokojivou tichost; toto prolnutí klidného prostředí s masakrem se kolem vytváří děsivou dichotomii. Barevná paleta je převážně hnědá, zelená a šedá, což posiluje ponurou atmosféru. Toto dílo překračuje pouhou reprezentaci, mluví o kolektivní paměti národa a těžké ceně války, čímž se stává nejen vizuálním svátkem, ale i emocionální zkoumání lidské povahy. Záměr umělce je jasný – konfrontovat diváky s hrůzami bitvy a zanechat v psychice nezapomenutelnou stopu dlouho po prvním pohledu.