Toto dílo zachycuje poklidný okamžik dvou mladých dívek, které sedí bosé na kameni u břehu vody, přičemž jejich nohy jemně rozvíří vlnky na hladině. Styl obrazu spojuje tradiční čínské štětcové techniky s moderní, téměř hravě jednoduchou reprezentací postav. V pozadí se rozprostírají vzdálené hory v měkkých modrých a béžových odstínech, které kontrastují a zároveň harmonizují s elegantními dlouhými listy vrby plačící, jejichž visící větve přinášejí přirozený rytmus a tok. Nedaleko větvička s jasně červenými květy vnáší do palety jemných barev živý barevný akcent. Vertikální kaligrafie vlevo doplňuje kompozici a dodává jí poetickou hloubku a rovnováhu, zatímco razítka umělce potvrzují autenticitu a tradici.

Kompozice mistrně vyvažuje prázdnotu a přítomnost, umožňující klidnému prostoru nahoře zvýraznit intimitu dole. Omezená, ale pečlivě vybraná paleta barev – převážně jemné modré, zelené, zemité tóny a akcenty magenty a červené – evokuje svěžest a nostalgii, připomínající teplý jarní den. Tahy štětcem se mění od plynulých, půvabných v lístí až po pevné, téměř karikativní obrysy dívek, což vytváří emocionální přístupnost a útulnost. Diváka zve k přemýšlení o jednoduchých sdílených momentech přátelství a přírody, spojující kulturní dědictví s univerzální lidskou zkušeností.