Tento sugestivní portrét vyzařuje tichou intenzitu a zachycuje subjekt s úchvatným realismem a emoční hloubkou. Tahy štětce umělce jsou zároveň promyšlené i volné, vytvářejí texturované pozadí, jež kontrastuje s hladkým zobrazením tváře — muže s pevným pohledem a zamyšleným výrazem. Barvy převládající v paletě jsou zemité, zejména tmavě hnědé a okrové tóny, které plátnu dodávají teplou, avšak zároveň ponurou atmosféru, vyzývající diváka k intimnímu dialogu. Světlo jemně hladí vystupující části čela, lícních kostí a pečlivě zastřiženého vousu, zatímco stíny zakrývají zbytek, což dodává hloubku a tajemství.

Kompozice je zaměřena na postavu, jejíž přítomnost se zdá organicky vycházet z temného, téměř abstraktního pozadí. Tento rámec nutí zrak zastavit se na výrazu obličeje, naznačujícím život plný klidné síly a hlubokého přemýšlení. Dílo z roku 1907 rezonuje s tradicí portrétu počátku 20. století, kde byla psychologická hloubka klíčová, avšak zde je zjevný modernější přístup upřednostňující atmosféru před detaily. Mistovské vyvážení mezi formálností a teplem, technickou dovedností a osobním spojením.