Tento intimní portrét zachycuje mladou ženu na výrazném, jednoduchém žlutém pozadí, které kontrastuje s jejím tmavým vlasem a oděvem a zároveň je zvýrazňuje. Umělec mistrně vybalancoval klidný, přemýšlivý výraz, namalovaný jemnými, promyšlenými tahy štětce, které naznačují realismus i mírnou abstrakci. Paleta barev je založena na zemských tónech, přičemž teplo pleti je zdůrazněno růžovými nádechy na tvářích a rtech, což vytváří pocit blízkosti a vybízí diváka k přemýšlení o jejích myšlenkách.

Kompozice je elegantně jednoduchá, ale hluboce výrazná; hlava je mírně otočená, oči se dívají z boku a vyzařují klidnou, téměř tajemnou emoci. Jemná textura vlasů a látky kontrastuje s plynulejším pozadím, což přidává hloubku a rozměr. Dílo z konce 19. století odráží přechod od tradičního portrétu k umělcovu zkoumání emocí a symbolických barev a představuje důležitý moment v umělecké inovaci a osobním vyjádření.