Scéna se odehrává s niternou bezprostředností; tahy štětcem, volné a frenetické, se zdají pulzovat energií okamžiku. Vidíme zraněnou postavu, jejíž bledost ostře kontrastuje s karmínovou krví, která skvrní její bok. Dvě postavy se o něj starají, jejich výrazy jsou směsí starosti a odhodlání. Jedna postava klečí a opatrně vytahuje šíp. Kompozice je dynamická, postavy jsou uspořádány v diagonále, která přitahuje zrak po plátně. Světlo, ačkoli tlumené, zdůrazňuje drama, vrhá stíny, které prohlubují emocionální dopad.