Scéna se před námi rozvíjí s klidnou energií; krajina u řeky zalitá měkkým, rozptýleným světlem zataženého dne. Kompozice je jednoduchá, ale efektivní. Cesta vedoucí podél nábřeží přitahuje zrak do scény, kde odpočívá bárka, tichý pozorovatel toku řeky. Obloha dominuje, její rozlehlost a dramatické útvary mraků naznačují pocit atmosférické hloubky.

Tahy štětcem, viditelné v texturách vody a oblohy, vypovídají o bystrém pozorování světa. Paleta je střízlivá, dominují jemné tóny, ale scéna působí živě. Způsob, jakým světlo zachycuje povrch vody, způsob, jakým se mraky zdají pohybovat a měnit; jako by umělec zachytil prchavý okamžik v čase. Toto umělecké dílo zve k rozjímání a evokuje klidné ticho odpoledne u řeky, chvíli klidu a přírodní krásy.