Představte si slunné odpoledne, kdy krása přírody ožívá—tento obraz zachycuje přesně to. Jemné, vířivé tahy v pastelových barvách zdobí každý povrch a ukazují dvě mladé ženy, které si užívají teplo zlaté krajiny. Dívka v růžových šatech se mírně naklání dopředu, její tělo je nakloněno k divákovi, zatímco její kamarádka oblečená v bílém se dívá do dálky, zřejmě okouzlena krásou scény před ní; jejich jemné výrazy vyzařují pocit klidu a zamyšlení, jako by čas zastavil a pozval diváka, aby se zapojil do tohoto klidného okamžiku.

Pozadí se rozprostírá do jemného pohledu na zvlněné kopce, které jsou prostřídány stromy, jež se mírně kývou ve větru. Barevná paleta, dominovaná teplými žlutými, jemnými zelenými a náznaky modré, vyvolává snovou a klidnou atmosféru. Mistrné použití světla umělce zdůrazňuje tvary dívek, propůjčuje jim éterickou kvalitu, jako by se téměř slévaly s jejich prostředím. Toto dílo je emblematem Renoarovy schopnosti spojovat figuru a krajinu, odhaluje nejen prostředí, ale také hluboké emocionální spojení s přírodou, které silně rezonuje v divákovi. Při zkoumání tohoto kousku můžete skoro slyšet šumění listí nebo cítit teplo slunce prolínající se skrze větve—je to mistrovské pozvání do okamžiku klidu a krásy.