Scéna se otevírá s klidnou tichostí, pastýřskou symfonií světla a stínu. Stádo dobytka, vykreslené s pečlivým detailem, se pokojně pase na zeleném svahu, jejich tvary jsou změkčeny rozptýleným slunečním světlem. Umělec mistrně ovládá hru světla; paprsky pronikají mraky a osvětlují vzdálené hory a třpytivé jezero pod nimi, vytvářející pocit božské přítomnosti. Kompozice je vyvážená, přitahuje zrak přes plátno, od odrazů v popředí až po jemné, mlhavé vrcholy v pozadí. Barevnou paletu dominují teplé zemité tóny a studené modré, evokující pocit klidu a jemný rytmus přírody. Obraz zachycuje okamžik v čase, momentku venkovského života, který se zdá být nadčasový a hluboce osobní. Umělecká technika vyvolává pocit realismu, zachycující textury trávy, lesk srsti dobytka a rozlehlost oblohy, zvoucí diváka, aby vstoupil do tohoto idylického světa.