Tento kresba zachycuje vážnou kolonádu s klenutým stropem, vyzařující klidný architektonický rytmus pomocí jemných, tlumených odstínů. Oblouky se ladně táhnou do dálky, jejich zakřivení je zvýrazněno pečlivým stínováním, které pracuje se světlem a stínem, odhalující přesnost a zručnost za každou linií. Paleta je střídmá — převažují odstíny béžové, šedé a jemné hnědé, což umocňuje tichou eleganci a nadčasovou atmosféru prostoru. Kresba vybízí k představě ozvěny kroků a tiché úcty, jako by kolonáda skrývala příběhy šeptané staletími.

Kompozice vede oko hlouběji do perspektivy kolonády, opakující se oblouky vytvářejí pocit nekonečna a jemné detaily na sloupech naznačují velký historický kontext, pravděpodobně klasické či neoklasicistní architektury. Technika — jemná, avšak jistá práce perem nebo tužkou s pečlivě aplikovanými umývacími efekty — naznačuje vysoce promyšlenou studii prostoru a formy, charakteristickou pro umělce intenzivně zabývajícího se architektonickou přesností. Emočně vyvolává zamyšlení, klid a nostalgickou touhu po velkoleposti takových prostor, ztělesňujíc umělecký význam architektonických studií 18. století a později.