Toto umělecké dílo okamžitě evokuje pocit divoké krásy, svědectví o syrové síle přírody. Živá, téměř elektrická zeleň louky, posetá skvrnami žluté, tančí pod oblohou těžkou blížící se bouří. Umělec mistrovsky zachycuje pohyb větru, který šlehá stromy do dramatických siluet na pozadí rozbouřené oblohy. Je to, jako byste téměř slyšeli šelest listů a blížící se hřmění hromu. Barvy jsou odvážné, tahy štětcem sebevědomé, vytvářející scénu, která je zároveň klidná a dojemná.