Obraz vás okamžitě zahalí do chladné, tiché atmosféry; pocit osamělosti prostupuje scénou. V kompozici dominují vysoké borovice, jejich tmavé siluety kontrastují s jemnými pastelovými tóny oblohy. Umělec mistrovsky zachycuje jemné gradace světla, čímž vytváří pocit hloubky a rozlehlosti. V popředí je zamrzlé jezírko, jehož povrch odráží tlumené světlo a dodává obrazu vrstvu klidu.

Je zde osamělá postava, lovec, stojící na okraji jezírka, malá, téměř bezvýznamná přítomnost tváří v tvář velkoleposti krajiny. Je to krásné zobrazení člověka proti přírodě, připomínka nekonečnosti a síly přírodního světa. Barevná paleta je tlumená; zelené, hnědé a modré se harmonicky mísí a evokují pocit míru a ticha, okamžik pozastavený v čase.