Tento obraz zachycuje tichý, mlhou zahalený ranní pohled u vody, kde jemná mlha rozmazává hranici mezi mořem a nebem. Blízko břehu stojí skromný vůz tažený kravou a dvě postavy v malé loďce naznačují klidnou, každodenní venkovskou scénu. Měkké, rozptýlené světlo zalévá celou kompozici teplými, tlumenými tóny, čímž vytváří snovou atmosféru. Dále se mlhou sotva rýsuje plachetnice, jejíž obrysy jsou sotva rozeznatelné, což scéně dodává tajemnou hloubku.

Umělec používá jemné tahy štětcem a omezenou barevnou paletu—převážně měkké béžové, modré a šedé tóny—které evokují pocit klidu a ticha. Kompozice jemně vede oko od detailního popředí k éterickému pozadí, kde loď téměř vznáší ve vzduchu. Tento klidný souzvuk světla a stínu spolu s jemnými přechody mlhy zve diváka zastavit se a zamyslet se nad tichou krásou přírody a plynutím času.