Tento působivý obraz zachycuje klidný okamžik před rustikálním domem, kde mladá služka v tradičním oděvu tiše stojí s kbelíkem v ruce. Štětcové tahy umělce jsou bohaté a strukturované, kombinují impresionistické techniky s jemnou hrou světla a stínu tančících na fasádě. Živé tyrkysové dveře a rámy oken nádherně kontrastují s tlumenými zemními tóny zdi, vytvářejí harmonickou, ale živou kompozici. Jemné odrazy a tečkované světlo naznačují klidné odpoledne, zvou diváka, aby pocítil jemnost světla a ticho venkovského života.

Kompozice se soustředí na služku, jejíž postoj a jednoduchá bílá čepice naznačují pokorný a pracovitý život. Scéna je intimní, ale zároveň univerzální, vyvolává nostalgii po jednodušších časech. Mistrovství umělce v barvě a textuře oživuje cihly a sklo a zároveň vyvolává emocionální teplo, díky němuž divák téměř slyší šustění šatů služky a tiché zvuky poklidné vesnice. Dílo se historicky nachází na pomezí realismu a impresionismu a odráží hluboké ocenění umělce pro každodenní krásu a tichou důstojnost.