Zalito zlatavými odstíny líného odpoledne zachycuje toto plátno rušnou scénu podél benátského nábřeží, kde živý shluk postav a gondol oživuje nábřeží. Kompozice mistrně vyvažuje velkolepost benátské architektury s každodenní živostí jejích obyvatel – impozantní budovy obklopené jemným světlem rámují třpytivý kanál, který zve pohled k vzdálenému horizontu. Jemná práce štětcem dodává nebi lehký klid na rozdíl od detailního ztvárnění postav zapojených v různých činnostech a hovorech. Dominují bohaté okrové tóny a jemné modři, evokující teplo benátského světla a tiché vody obklopující město.

Obraz vyzařuje hmatatelnou energii, přesto zve k rozjímání a připomíná romantický půvab, který Benátky již dlouho vzbuzují u umělců. Pečlivé zobrazení lodí, vlající vlajky ve větru a tančící stíny u nohou kolemjdoucích naznačují mizející okamžiky každodenního života, zachycené s něžným úctou. Historicky jeho dílo propojuje velkou tradici vedut – podrobných pohledů na města – s impresionistickou jemností, která vdechuje život do každého kouta a umožňuje nám pocítit bzučení živého přístavu a současně ocenit trvalou krásu jeho architektury.