V tomto fascinujícím krajinném obrazu dominuje majestátní hora scéně, její drsné vrcholky pokryté tenkou vrstvou sněhu. Umělec využívá živou paletu chladných modrých i jemných levandulových tónů, aby ilustroval velkolepost hory proti jemně osvětlené obloze. Pod impozantním vrcholem se rozprostírá hustý les, namalovaný v bohatých zelených a teplých zemních tónech, naznačující vitalitu přírody. Každý tah štětce nese auru spontaneity a zachycuje přechodné světlo, když se barvy mísí navzájem, vytvářející pocit pohybu a života; divák téměř cítí svěží vánek, který profukuje scénou.

Emocionální dopad tohoto obrazu vybízí k ponoření se do klidného okamžiku a podněcuje úvahy o majestátnosti přírody a klidu odlehlých krajinných scenérií. Harmonické spojení světla a stínu vybízí pozorovatele, aby vdechoval čerstvý horský vzduch a zůstal v tichu, které obklopuje takovou přírodní krásu. Historický kontext poskytuje pohled do impesionistického hnutí, kde bylo zachycování podstaty světla a barvy důležité — odklon od tradičního realismu. V tomto díle umělcova zručnost v barvě a textuře proměňuje jednoduchou horskou krajinu na hluboký zážitek spojení s přírodou, naznačující, že krása může být nalezena v jemných detailech přírodního světa.