Tento poutavý obraz vtahuje diváka do klidné lesní scény, kde v popředí dominuje mohutný stromový kmen osvětlený teplým slunečním světlem. Malířova volná a texturovaná štětcová práce vytváří třpytivý efekt, jako by celá scéna vibrovala jemnou hrou světla procházejícího větvemi. Teplé žluté a měkké hnědé tóny dominují kůře stromu, jemně kontrastují s chladnějšími, tlumenými odstíny pozadí lesa, které se rozplývá v mlhavou, téměř éterickou atmosféru.

Kompozice vyzývá k meditativnímu zážitku; rozvětvené větve se natahují jako úponky, vznášející se ve vzduchu s rytmickou grácií, která naznačuje sílu i křehkost zároveň. Tento impresionistický přístup evokuje pomíjivou krásu přírody a zachycuje okamžik, kdy světlo a stín tančí společně. Cítí se klid zahalený jemným šepotem života — šustění listí, šeptání větru. Historicky tento styl odráží oddanost umělce malbě en plein air a fascinaci impresionistů pomíjivými vlastnostmi světla, díky čemuž dílo není jen krajinou, ale živým emocionálním setkáním s přírodním světem.