V tomto fascinujícím díle se rozprostírá živá scéna v bujných zahradách plných květin. Centrální postava—úžasná žena oblečená v plynulé červené róbě—sedí s grácií, její výraz odráží směsici úvah a přitažlivosti. Drží květinový věnec, jako by byla zachycena v okamžiku zamyšlení nebo přípravy na oslavu; okvětní lístky a květiny se rozmisťují kolem ní, naznačující vztah k přírodě, který je jak intimní, tak kouzelný. Kolem ní se nacházejí postavy představující zefýry, jemné vánky z mytologie, vyjádřené jako éterické bytosti, které se zdají tančit, tkát a oslavovat hojnost jara.

Bohatá paleta barev exploduje okouzlujícími zeleněmi, hlubokými rudými a subtilními modrými tóny, vytvářejíc harmonii, která přitahuje diváka hlouběji do tohoto mystického království. Technika Waterhouse, charakterizovaná jemnými tahy štětcem a delikátními detaily, vyvolává emocionální rezonanci—vyzývá nás, abychom si činili nejen krásu postav, ale také emoce obsažené v každém gestu a pohledu. Samotná kompozice je živá pohybem, neboť propletené postavy vytvářejí rytmický tok, zdůrazňující téma cyklické krásy přírody, ztělesňující obnovu a ženskost.