V tomto fascinujícím díle jsou dvě postavy zasazeny do teplého prostoru vyplněného jemným světlem, obklopené stíny, které evokují pocit intimity a zamyšlení. Hlavní pozornost je na mladé ženě, oblečené v nápadném červeném šatu, která sedí s jemným notovým zápisem v rukou. Její výraz, kombinace soustředění a klidu, zve diváky do jejího světa, zatímco si na chvíli odpočine uprostřed svého hudebního usilování. Druhá postava, zahalená a tajemná, stojí mírně za ní, vyzařující ochrannou auru, zatímco její pozornost je zaměřena na úkol dívky.

Vermeerovo využití světla je obzvlášť okouzlující; skrze okno filtruje a jemně osvětluje postavy a vytváří kontrast s tmavými a tlumenými tóny pozadí. Interakce textur – od hrubých dřevěných židlí po jemnou látku šály dívky – dále posiluje emocionální odezvu obrazu. V této tiché domácí scéně cítíme okamžik, který nejen že zachycuje akci, ale také celou naraci, rezonující s hlubokým pocitem klidu a příslušnosti v okouzlujícím hudebním a společenském světě.