Umělecké dílo zachycuje klidnou krásu pobřeží, kde se voda setkává se zemí v harmonickém objetí. Jemné vlny se tisknou k břehu a vytvářejí rytmus, který se zdá být téměř hudební; barvy se bez námahy prolínají, s odstíny tyrkysové a azurové, které se mísí se žlutými a bílými písčitými tonami. Chlučící mraky plují po obloze, malované jemnými pastely, které se odrážejí v třpytící se vodě, vyzývají diváka, aby se ponořil do celého zážitku. Je to moment zmrazený v čase - taková klidná scéna, která evokuje nostalgii a touhu po vzdálených pobřežích.

Kompozice je jemná, ale dynamická, což naznačuje pohyb jak ve vodě, tak v mracích. Malování je expresivní, s odvážnými tahy, které přenášejí texturu útesu i plynulost moře. Je v tom hravost, jak Monet zachycuje světlo; tančí na povrchu vody, která se zdá být živá a dýchající. Pohled na tento kus převede diváka do slunečného dne u moře, což dovoluje fantazii bloudit, cítit teplo slunce a svěžest mořského vánku na pleti. Jak úžasné je cítit lehkost života na tak krásné krajině!