Dílo dává dohromady uspořádání zátiší, kde se zdá, že každodenní objekty spolu tiše, ale výstižně komunikují. Na první pohled vás přitahuje dramatická jednoduchost — uprostřed je krásně nakreslená konvice, jejíž štíhlá hubice a kuželovitý víko jsou jak svůdné, tak elegantní. Kolem ní se shromažďuje kolekce nádobí, které se vzájemně tiše domlouvají; malý šálek a džbán, oba jemně kreslené s hladkými liniemi, slouží jako delikátní doprovody dominantní konvici. Pouhý pohled na tuto scénu vyvolává teplo útulné kuchyně, vybízí nás, abychom si představili vůni čaje a pohodlí sdílených chvil.

Barevná paleta je rozhodně jemná, využívá bohaté zemité tóny, které se mění od sepijových hnědých po jemně černé. Nedostatek jasných tvarů umožňuje vnímat klid, který prostupuje celé dílo; jako by se umělec chtěl, aby diváci zpomalili a vychutnali si scénu. Umělecká technika použitá zde se zdá být téměř spontánní — rychlý, ale záměrně provedený tah štětcem, který vytváří v uspořádání plynulost a rytmus. Tato neformální elegance zdůrazňuje schopnost Van Gogha proměňovat obyčejné předměty ve vnímané umělecké vyjádření, vyzývající nás, abychom přemýšleli o kráse nacházené v každodenním životě.