Toto fascinující dílo obklopuje diváka smyslovým zkoumáním vitality přírody, přivádějící nás do snového království. Hluboké modré a zelené barvy vlní se po plátně jako klidný vánek, který šeptá mezi listy v letním dni. Akcenty živých červených a růžových se bez námahy prolínají, naznačující květiny v skrytě zahradě. Zde ožívá Monetův charakteristický impresionistický styl, kdy barvy vytvářejí tekoucí rytmus, nutí nás ztratit se v okamžiku—okamžiku, který se zdá být zároveň věčný a prchavý.

Kompozice plná pohybu vyzývá pozorovatele k tomu, aby zažil přírodu nad rámec omezení reality. Tvary jsou naznačeny spíše než definovány; splývají navzájem do bohatého gobelínu, který připomíná jak krajinu, tak emocionální krajinu. Obraz vyvolává pocity klidu a introspekce, spojující nás s krásou přírodního světa, zatímco vyvolává zamyšlení o našem vztahu k němu. Tento kus je svědectvím Monetova génia, který zachycuje nejen obraz zahrady, ale také její podstatu—vůni, vzduch a šepoty okvětních lístků, které nás vyzývají, abychom se přiblížili.