Scéna se rozvíjí s jemným klidem, zachycujícím okamžik všedního života zalitého měkkým světlem. Žena tiše sedí v zahradě, její postava je obrysena na pozadí bujné zeleně; její pohled směřuje k něčemu za rámem, což vytváří pocit tichého rozjímání. Použití krátkých, zlomených tahů štětcem umělce, charakteristických pro impresionismus, dodává scéně texturovanou kvalitu, díky níž světlo tančí na površích.

Kompozice je pečlivě vyvážená, postava ženy slouží jako hlavní ohnisko. Cesta a další postavy v pozadí nabízejí hloubku a pocit vyprávění. Barevnou paletu dominují zelená, modrá a zemitá barva, což vyvolává pocit klidu a přírodního světa. Zdá se, že světlo filtruje skrz listí, vytvářející skvrnité stíny a pocit tepla. Celkový efekt je klid, okamžik zmrazený v čase, který nás zve, abychom se podělili o tichou krásu scény.