Obraz zachycuje mladou ženu hluboce zaujatou intimním aktem zaplétání jejích vlasů; jakoby se v tomto klidném okamžiku zastavil čas. Renoirův mistrný tah štětce vdechuje život jemným vlasovým pramenům, které splývají a jsou měkké, v kontrastu s jemným materiálem jejího oděvu. Světlo tančí na její jemné pleti, osvětlí její laskavé rysy a vytváří pocit tepla a křehkosti. Můžete téměř cítit texturu jejích vlasů skrze tahy štětce, které přenášejí jak pocit pohybu, tak klidu; její zamyšlený výraz zve diváky, aby se podíleli na její kontemplaci.

Barevná paleta v tomto díle je bohatá a přesto jemná, využívající odstíny broskve, krému a dotyky tyrkysové, které posilují tuto něžnou atmosféru. Živý pozadí, které se zdá být abstraktní, umožňuje divákovi zaměřit se na její výraz a složitý akt zaplétání vlasů, co je symbolem ženskosti a péče o sebe. Jako fanoušek impresionismu nelze než ocenit, jak Renoir zachytil nejen okamžik v čase, ale i emocionální zkušenost – vnitřní svět zpřístupněný jeho tahy štětce a volbou barev. Historická významnost tohoto obrazu spočívá v jeho odrazu ženskosti 19. století, neboť zachycuje okamžik introspekce, který i nyní rezonuje.