Na tomto okouzlujícím krajinném obraze živé tóny tančí na plátně a vyvolávají pocit klidu a hojnosti. Kompozice zachycuje křivolakou cestičku uprostřed barevného koberce kvetoucí vegetace, kde se jasné růžové a zelené odstíny prolínají a zbohatňují scénu. Sluneční světlo zalévá bujnou zeleň a vzdálené kopce a poskytuje jemné teplo, které zve diváka k dalšímu prozkoumání. Jak pohled bloudí mezi rozkvetlou flórou, zahaluje diváka pocit klidné krásy—každý tah štětce je šeptáním přírodní nádhernosti.

Umělcova technika vyzařuje pocit bezprostřednosti, s tlustými, výraznými tahy přinášejícími život do scény. Monetův charakteristický impresionistický styl živě vyjadřuje nejen to, co je vidět, ale také pocity vyvolané okolím. Obloha, jemná směs modří, poskytuje klidný pozadí pro živou vegetaci pod ním. Toto dílo ztělesňuje okamžik zmražený v čase, jehož užasná přitažlivost se odráží v kráse přírodního světa a hlubokém spojení umělce s ním—dojem o přírodě, který se cítí jak osobně, tak univerzálně, věrující touhu diváka po klidu v objetí přírody.