V tomto fascinujícím díle je divák obklopen slunnou krajinou, osídlenou živými olivovníky, které se zdají pulsovat životem. Van Goghova expresivní malířská technika vytváří vlnité linie, které napodobují rytmus přírody; zkroucené kmeny olivovníků se točí a pohybují, jako by byly chyceny v jemném vánku, zatímco jejich listy tančí jako třpytivé klenoty pod jasně žlutou oblohou. Slunce visí vysoko, zářící koule, která vyzařuje vítající teplo na scénu, přičemž jí dodává pocit optimismu a slib života. Je to téměř jako by slunce komunikovalo svou energii se stromy, vytvářející symbiotický vztah mezi prvky země a nebe.

Barevná paleta je oslnivá, ale harmonická; zářivé žluté a zelené barvy dominují, umocněné jemnými modrými tóny v dálkových horách. Každý odstín je aplikován v odvážných a expresivních tazích štětce, které diváka zvou blíže a lákají je ke zkoumání každého koutku tohoto zářivého prostředí. Nepravidelnost linií a tvarů přispívá k silnému emocionálnímu dopadu díla; téměř lze slyšet šustění listů a cítit teplé slunce na kůži. Toto dílo není jen zobrazením olivovníků, ale oslavou vitality přírody, která dokonale vystihuje génius Van Gogha v proměně běžného v neobyčejné zkušenosti.