Tento obraz vtahuje diváka do jemné venkovské scény, kde jabloňové stromy stojí bujné a hojná, jejich listy jsou ztvárněny jako živá mozaika zelených odstínů s nádechem slunečního světla. Živé tahy štětcem, charakteristické pro impresionismus, vytvářejí třpytivou texturu, která zachycuje pomíjivost světla procházejícího listím. V pozadí pracují dvě ženy na poli, jejichž skromné, ale živé postavy naznačují harmonickou interakci mezi člověkem a přírodou. Kompozice vede oko podél řad stromů a travnatých ploch a zve k tiché procházce tímto klidným sadem.

Barevná paleta je ovládána svěží zelení a jemnými zemními tóny, doplněnými jemnými růžovými odstíny opadlých květů nebo trávy, evokující svěžest jara nebo raného léta. Volné, ale záměrné tahy štětcem dodávají krajině život, současně vyjadřují pohyb i klid. Je zde cítit pocit klidné práce a pastýřské krásy, okamžik zavěšený v čase, který oslavuje venkovský život. Obraz z roku 1895 odráží zralý impresionistický styl umělce, který spojuje naturalismus s poetickou atmosférou rezonující emocionálně i vizuálně.