Dílo mě přenáší do světa tyčících se vrcholů, jejichž zasněžené čepice líbá jemná záře ranního slunce. Zručná ruka umělce s akvarely vytváří dechberoucí panoráma; téměř cítím čerstvý horský vzduch na tváři. Kompozice je mistrovská, přitahuje můj pohled přes zubaté hřebeny, dolů do údolí a nahoru k éterické obloze. Použití modré a bílé barvy, zvýrazněné jemnými tóny teplých barev, vyvolává pocit klidu a vznešenosti. Je to scéna, která vypovídá o samotě a trvalé síle přírody.