Při vstupu do tohoto uměleckého díla je člověk okamžitě ohromen velkolepostí architektury; kaplí, která je zalitá měkkým, rozptýleným světlem sépiového tónu. Umělec mistrně používá složité detaily, od propracovaných řezeb oblouků a stropu až po jemné záhyby na oděvech postav, aby přilákal zrak diváka dovnitř. Kompozice nás vede sérií oblouků a vytváří pocit hloubky a tajemství.

Barevná paleta, které dominují teplé hnědé, šedé a krémové tóny, evokuje pocit slavnosti a úcty. Postavy, oblečené ve smutečních oděvech, jsou umístěny tak, aby naznačovaly posvátný rituál nebo okamžik reflexe. Osvětlení, které zřejmě pochází z neviditelných zdrojů, vrhá jemné stíny, které umocňují atmosféru. Scéna vyjadřuje pocit míru a klidu, jako by divák byl svědkem tajného obřadu nebo soukromého aktu oddanosti.