Scéna se odehrává v rozlehlé, tmavě osvětlené hale, kde složité architektonické detaily rámují kompozici gotickými oblouky a zdobenými sloupy. Uprostřed sedí vznešená postava na vyvýšeném trůnu, oděná v zářivých rouchách, které symbolizují moc a důstojnost. V popředí elegantně tančí žena, jejíž splývavé šaty a jemné pohyby zachycují okamžik hypnotické přitažlivosti a kontroly. Barevná paleta je tlumená, ale bohatá, spojuje hluboké okry, modré a stříbrné tóny, což vyvolává atmosféru plnou tajemství a okázalosti. Malířův tah štětcem je detailní, ale éterický, vyvažuje realismus s snovou mlhou, která diváka vtahuje do tohoto legendárního příběhu.

Emoční dopad obrazu je hluboký, kombinuje napětí a podívanou s téměř rituální vážností. Historicky toto dílo čerpá z biblických a mytologických vyprávění, zobrazujících klíčový okamžik plný svádění a politických intrik. Kompozice mistrně vede pohled od natažené ruky tanečnice k postavě na trůnu, naznačující tichý příběh o moci, touze a osudových následcích. Celkový efekt je pohlcující vyprávění, které zve diváka zanořit se do bohaté symboliky a honosných textur dávné doby.