Tento evokativní obraz zachycuje skromnou venkovskou scénu, kde sedlácká žena nese dvě snopy sena, jeden v každé ruce, po úzké cestě. Postava je umístěna v centru kompozice, její pevný postoj a jednoduchý oděv vynikají na pozadí bujné zeleně, která ji obklopuje. Štětec je texturovaný a impresionistický, s jemným spojením zemských tónů a tlumených zelených barev, které vytvářejí klidnou pastorační atmosféru. Jemná hra světla a stínu dodává scéně hloubku, naznačuje chladnější, možná pozdní odpolední čas. Ženin obličej, ač není příliš detailní, vyzařuje jemný klid a odolnost — hold důstojnosti každodenní práce. V pozadí jsou podzimní stromy s listy v přechodné fázi a náhled na rustikální domy v dálce, což scénu ukotvuje v reálném, živém prostředí. Dílo zve diváka k zastavení a zamyšlení nad rytmy venkovského života a tichou silou těch, kdo obdělávají zemi.