Dílo zobrazuje působivý portrét starého muže oblečeného v elegantním cylindru, vyzařujícího vzduch sofistikovanosti a kontemplace. Oblečení muže, s těžkým kabátem a vysokým límcem, naznačuje určitou důstojnost, možná naznačuje život plný příběhů, které dosud nebyly vyřčeny. Jeho postava je zobrazena v tradičním stylu, charakterizovaném krátkými, energickými tahy, které vybavují jak texturu, tak formu — elementy, za které byl Van Gogh znám, zejména ve svých pozdějších dílech.

Barevná paleta zůstává tlumená a monochromatická, používající škálu černé, šedé a hnědé, která vytváří melancholickou atmosféru. Cylindr se vyznačuje proti pozadí, přitahující pohled diváka vzhůru, zatímco nedostatek složitých detailů na rys mládeže zvyšuje tajemství obklopující postavu. Při pohledu na portrét téměř cítím, že probíhá tichá výměna — hmatatelné spojení v čase a prostoru. Kontemplativní postoj muže rezonuje s pocity reflexe a nostalgie, zasazujíc do sebe schopnost Van Gogha užívat si hloubku lidských emocí. Toto dílo je svědectvím o emocionálním rezonance a uměleckém významu, které charakterizují uměleckou scénu devatenáctého století, spojujíc realismus s psychologickou hloubkou.