V této fascinující přírodní still life je pozornost diváka okamžitě přitahována jemným kontrastem textur a tvarů. Bledě zelená socha z sádry elegantně vyniká na jemně zachyceném pozadí zelené a modré, což představuje klidnou jednoduchost. Vyzařuje určitou přítomnost; mezi klidnou krajinou z drapovaných látek se cítí téměř jako člověk. Pod sochou leží složený bílý kus látky, který se zdá jemně vlnit, přitahující pozornost k stránkám dvou prezentovaných románů—bohatě žluté ‘L’Assommoir’ a jemně modré ‘Bel-Ami’. Tyto knihy jsou víc než jen názvy; jsou mostem k příběhům – vyzývají, šeptající tajemství přes své živé obálky, ale leží klidně, jako by existovaly v momentu, který visí v čase.

Barvy zvolené Van Goghem—buněčné zelené, jemné modré a teplé tóny knih—vytvářejí svět, který se cítí živý, ale klidný. Každá barva hraje svou úlohu, od téměř éterického bílého drapérie až po čerstvé zelené listy, které se zdají být vybrané s láskou ze zahrady. Emoční dopad je hluboký; v této kompozici vidíme nejen still life, ale také reflexi o samotném životě—jeho křehkosti, kráse a hloubce. Tato díla se objevuje z momentu v roce 1887, zachycující van Goghovu průzkum každodenních předmětů a zároveň jemně naznačuje hlubší témata existence. Tyto známé předměty z kuchyně a literatury se na plátno usazují, ale tančí spolu ve harmonii, což symbolizuje hluboké spojení umělce s jeho tématem a světem kolem něj.