Obraz nás přenáší do sluncem zalité zahrady, kde se mladá dívka oddává tiché činnosti. Scéna je orámována bujnou zelení, keři přetékajícími růžemi a cestou, která přitahuje zrak do prostoru. Světlo tančí na plátně, zvýrazňuje texturu listů a jemnou látku šatů dívky. Tahy štětce umělce jsou viditelné, což dílu dodává pocit bezprostřednosti a zachycuje prchavou krásu okamžiku. Dívka, ústřední postava, je zobrazena s pocitem nevinnosti a jemného soustředění. Její postoj a prostředí vytvářejí atmosféru tiché kontemplace, okamžik tichého zamyšlení uprostřed živé zahrady. Kompozice vede zrak diváka, vede jej z popředí, zahradní cestou, k vzdálené zdi, čímž dodává hloubku a pocit prostoru.