Scéna se rozvíjí s působivým použitím barev, kde směs růžové, modré a zelené vytváří éterickou atmosféru. Kompozice je rozdělena živou, téměř surrealistickou krajinou, která dominuje scéně. Mírný svah se svažuje směrem k vodní ploše, která naznačuje moře nebo oceán. Tahy štětcem umělce se zdají volné a expresivní, zprostředkovávající pocit pohybu a hloubky. Dvě postavy, oblečené v tradičním oděvu, klidně odpočívají ve stínu; to přidává lidský prvek. Dílo je živou ukázkou světla a stínu, která diváka zve, aby si představil teplo slunce, chladný vánek a klid scény.